středa 30. května 2018

U VODNÍKA - NA PELHŘIMÁKU


Už jsi byl U vodníka na Pelhřimáku? Tuhle otázku jsem slyšel snad desetkrát za týden od mých známých. Nebyl. A to změním. Sedám na kolo před dvanáctou hodinou a vyrážím směr Bratroňov. Je to kousek od Havlíčkova Brodu, v kopcích nevelký kus od Lipnice nad Sázavou. Cestou po okrskách za Brodem projíždím Krásnou Horou, kde je nádherný kostel a nahoru do kopce. Stoupám až k místu kde mi dál ukazuje cestu cedule „k vodníkovi“. Polní cesta a pak les. Projíždím lesem až na kraj rybníka. Přede mnou rybník a na něm molo se zahrádkou. No pěkný. Dobrý nápad říkám si. Na hrázi rybníka stánek. Je brzo a nikde nikdo a to mám rád. Výhled na rybník a okolo lesy. S pohledem na káně nad lesem si objednávám pstruha a pivko. S výhledem na vodní hladinu voní mé připravované jídlo, nemůžu se dočkat. Chuťová opera a to včetně piva Rebel, které jinde moc nemusím. Tady je jiný, lepší, chutnější. Společně s rybou delikátní!. Kecáme s Adou, majitelem toho místa. Postavil zde dva rybníky a na hrázi vytvořil tohle kouzlo. Žije tu se svou ženou Jitkou. V klidu v lesích, u rybníku a otevřel si zde tenhle stánek. Nikdy bych nevěřil, ale je to tak. V klidu v chatařské oblasti za Bratroňovem je takové zázemí a ráj. Áda je fanoušek Bohemky a je to vidět všude. Kam se podíváš tak jsou klokani a zelená s bílou. Dokonce si pořídil klokany na živo! V ohradě tady můžete vidět klokana Antonína a klokanku Panenku. Antonína dokonce byl pokřtít sám velký Antonín Panenka. Prostě Áda je srdcař bohemkář. Sedíme a povídáme, je klid a krásně. Dobře na duši je. To místo je fakt kouzelný. Rybník, lesy kolem, prostě balzám na nervy. Jsme U vodníka, ale kde je vodník? Na místě, kde má stát je jen kamen a nikde nic. Kde je vodník? Mám nachystaného nového, ten starý se rozpadl. Mám ho tady v kolečku, koukej. Musím ho nějak dopravit na ten kamen vprostřed rybníka. No jasně! To je výzva. Bereme pramici, nakládáme vodníka a šup doprostřed rybníka. Cestou zpět plaveme se skvělým pocitem dobře odvedené práce. Pro oba obřad, pro mne ještě větší. Nikdy bych netušil že zde budu poprvé a hned taková čest…instalovat vodníka! Když vylezeme z vody, je to přesně jak Áda říkal, odpoledne bejvá šrumec. Přijíždí snad sedmdesát cyklistů, stánek v obležení. Pivo, limo, klobásy. Pohodová atmosféra. S výhledem na vodníka vprostřed rybníka si říkám, že tady rozhodně nejsem naposled. Loučíme se s Ádou a Jitkou a  slibuji, že se zde otočím ještě tento týden. Protože sem musíš! Bez takovýho místa nemůžeš být!


Výhled na rybník.

Velká dobrota.

Áda

U vodníka.

Retro :)

Klokan dřevěný.

Antonín s Panenkou.

Kiosek a příjemné posezení.

Zelená a bílá je všude :).

Starý vodník už je trochu v rozkladu, nahradí nový.

Morčata mají mladé :).

Molo se zahrádkou, co chceš víc?

Kiosek a všudepřítomná Bohemka.

Odpoledne nával.

Lipnice je kousek. Další důvod k výletu.

Jedu domů. Spokojený. K vodníkovi se vrátím brzy.
Ještě vodník, ten nemůže chybět :).



čtvrtek 24. května 2018

KOLEM TELČE

Minulý víkend pořádali v Telči gastrocyklospolečenský nezávod KOLEM TELČE.
Stejně jako v loňském roce byly nachystány dvě trasy o délce 30 a 50 kilometrů. My si dali samozřejmě tu delší trasu. Součástí nezávodu bylo posezení v Panském dvoře, kde na nás čekalo nejen dobré jídlo a pití, ale i večerní zábava s DJ muzikou.


Trasy vedly krásnou krajinou Vysočiny kolem Telče. Navštívili jsme mnoho hezkých míst, jako např. Babí Horu, Javořici, Míchovu skálu, hrad Roštejn, nádherný areál Panského Dvora a město Telč. Provázelo nás krásné počasí, ale i průtrž mračen, která nás stihla na posledních kilometrech. Užili jsme si nádhernou atmosféru, poznali hodně skvělých lidí a večer protančili střevíce :).
Všechny potřebné informace o nezávodě, fotografie najdete na www.kolemtelce.cz.


Díky pořadatelům za super akci! Příští rok se určitě opět zúčastníme.

Zde je pár fotek od Basamy.
Photo: Martin Zelda Zelingr
Text: taktéž


Tady budem bydlet.

Můj nejlepší parťák BOMBTRACK 2018 HOOK EXT.

Návštěva jedné příjemné hospůdky.

Návštěva jedné příjemné hospůdky.

Návštěva jedné příjemné hospůdky a náš budoucí kamarád :).

Tohle děvčátko dalo 50 km!! Klobouk dolů.

Stará lípa a Milunka.

Míchova skála.

Roštejn v rekonstrukci.

Roštejn v rekonstrukci.

To je komínů....

Roštejn v rekonstrukci.

Náš kemping pod kaštanem.

Telč

Milunka mlsal :).

Telč

V Telči probíhal závod mažoretek. Děcka z Brodu.

úterý 15. května 2018

STVOŘIDLA V KVĚTNU

Inspirován filmem "Řeka čaruje" a také proto, že Stvořidla je prostě potřeba navštívit několikrát do roka, vyrážím o svátcích směr tohle krásné místo.

Stvořidla se nacházejí na okraji Českomoravské vrchoviny mezi městy Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Řeka si zde proráží cestu přes žulový masív Melechov. Koryto je hluboce zařezané a má tvar písmena „V“, s četnými skalnatými prahy a balvany.

Legenda praví: Podle místní legendy se měl sedlák, jehož pole nebylo úrodné, domluvit s čertem, který mu měl s prací na poli pomoci. Sedlák čertovi slíbil, že za deset let dostane jeho duši. Po deseti letech se však sedlákovi do pekla příliš nechtělo a na radu své manželky vykropil chalupu svěcenou vodou. Čert, který tak nemohl dovnitř, se rozzlobil, nabral v nedalekém lomu náruč kamení a chtěl ji naházet na sedlákovo pole. Jak letěl zpět, svítilo mu do očí slunce a oslepený čert začal kameny odhazovat dříve - místo na sedlákovo pole odházel svůj náklad do koryta Sázavy.

Výlet to byl úžasný, ostatně jako vždycky. Jen ještě lepší o to, že jsem zde potkal mého kamaráda Honzíka s dcerou Adélkou, kteří mi zpříjemnili pobyt ještě víc a moc jim za to děkuju!

Cestou po červené u obce Dobrá.

Kemping.

U Sázavy je dobře.

Adélka

Stvořidla

Honzík s Dědkem - legendou Stvořidel.

Večer na Stvořidlech.

Ráno mlha nad řekou.

Retro :).

Honzík má takovou pěknou konvičku.

Adélka.

Snídaně.

Cestou domů po červené.

Stvořidla. Díky za krásný výlet!



Photo: Martin Zelingr
www.bikepack.cz
kolo: Bombtrack 2018 HOOK EXT
brašny: Basama Bikepack

neděle 15. dubna 2018

VELKÉ DÁŘKO






V sobotu dopoledne stříhám brašny, které se nestihly vyrobit v týdnu a stále po očku sleduji okno a počasí venku. No takový krásný den se prostě nedá zabít prací a ještě, když je sobota!
Balím narychlo cajky a po obědě vyjíždím. Čeká mne moje letošní první přespání venku, to mne žene kupředu.

Za cíl jsem si vybral největší rybník Českomoravské vrchoviny Velké Dářko. Dářko se nachází uprostřed lesnaté krajiny Žďárských vrchů. Někdy se mu také říká "Moře Vysočiny".
Rybník má rozlohu 206 ha a přesto, že je Velké Dářko velké, je dosti mělké - maximum 4 m, průměrná hloubka 1,5 m. Rybník byl založen v 15. století za účelem shromažďování vody na pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy. Dnes je Velké Dářko rekreační oblastí a významným centrem cestovního ruchu a turistiky. Jeho rozlehlá vodní hladina se stala rájem pro příznivce koupání, windsurfingu, yachtingu, ale i projížďkám na loďkách. Okolí láká k turistice, cykloturistice, houbaření a jízdě na koni.
Okolo Velkého Dářka vede stejnojmenná naučná stezka, která prochází dvěma národními přírodními rezervacemi připomínajícími svým vzhledem severskou tajgu - Dářkem a Radostínským rašeliništěm. Naučná stezka má délku 12 km a na 15 zastavení seznamuje s historií rybníka, s ochranou přírody v CHKO Žďárské vrchy, s významem rašelinišť pro krajinu či s místními druhy vodního ptactva. Stezka je určena pouze pěším turistům. Nejvhodnějšími nástupními místy jsou Škrdlovice, Karlov nebo Radostín.



Navečer přijíždím na místo. Stánek s občerstvením je otevřený a v obležení cyklisty a turisty. S příchodem večera se místo vylidňuje. A to je přesně ono! Sedám na břeh a pozoruji ptactvo na hladině i ve vzduchu. Užívám naprostého klidu až do úplného setmění. Za tmy beru čelovku a jdu na dříví. Všude kolem dřeva dostatek. Oheň už je opravdu potřeba, je chladno. Nahřívám se u ohně skoro do půlnoci.







Spaní tedy zrovna luxusní není. Můj spacák zdá se být letním, když na cedulce píšou extrém do -5. Budím se několikrát chladem. Po druhé hodině se náhle venku o pár stupňů otepluje. Teď už se spaní stává luxusem. Chrním do sedmé hodiny ranní, vařím vodu na polévku. Česnečka je nakopávací. Balím a sedám na kolo a vyrážím směr domov. Courám se rašeliništi opravdu pomalu a vychutnávám si tu nádheru kolem. Tenhle kraj opravdu stojí za návštěvu. Z Vepřové mne čeká krásný sjezd po asfaltce až do Přibyslavi, kde dávám čaj v hospodě a jedu dál až domů do Havl. Brodu.




Výlet to byl věru pěkný a můžu říct, že jsem dobře udělal, že jsem se urval od práce. S čistou hlavou se mohu opět pustit do tvorby a určitě se budu těšit na další bikepacking. Je začátek sezóny, tedy hurá a vzhůru do sedel a trempovat!